Barokní podoba evangelického kostela a elektronické varhany

Jak se obec rozšiřovala a vzkvétala, kapacita kostela již nestačila, proto byla v roce 1747 zahájena přestavba, tentokrát již v barokním stylu. Již o první adventní neděli roku 1749 se slavily bohoslužby v novém kostele sv. Trojice.

Kostel měl tři empory s více než 2500 místy k sezení, celkem však mohl kostel pojmout až 4000 lidí. Tento dům Boží byl ušetřen při požárech, které zpustošili město v letech 1781, 1814 a 1872.

Koncem 18. století se Pánové z Zedtwitzu museli podřídit České Koruně. Zároveň jim císařovna Marie Terezie dovolila skrz tzv. Temperamentní punkty vykonávání volného náboženství podle evangelického vyznání a ještě vydala povolení ke zřízení vlastní konzistoře v Aši. V jiných místech rakouského mocnářství se mohli evangelíci scházet k bohoslužbám pouze v neozdobených a nenápadných modlitebnách. V roce 1869 bylo ašské území začleněno pod Vrchní církevní radu ve Vídni. Aš obdržela vlastní superintendenturu.

Tento dům Boží byl ušetřen při několika požárech, které zpustošili město v letech 1781, 1814 a 1872. Přes nedostatek finančních prostředků se uskutečňoval velmi čilý život komunity. Pro narůstající evangelické obyvatelstvo byli zaměstnáni tři faráři. Okolo roku 1900 se naproti kostelu vystavěly tři farní domy.

Dne 2. června 1911 byly v ašském evangelickém kostele instalovány elektronické varhany známé varhanářské firmy Walcker z Luudwigsburgu. Tyto varhany byly darem čestného občana města Aše, továrníka Gustava Geipela, ašské evangelické obci.

V neklidných dobách pro Ašsko, mezi dvěma světovými válkami, byl majestátní evangelický kostel se svou z daleka viditelnou věží, symbolem bezpečí. Ve válečné vřavě zde mnoho lidí nacházelo útěchu a naději, aby mohli přestát zlé časy.

Poslední německou evangelicko-lutheránskou bohoslužbu v ašském kostele kázal farář Krehan 6. listopadu 1946. Po odsunu Němců, v letech 1945 a 1946, zde zůstala pouze malá část evangelického farního sboru. Farář Gustav Alberti byl vysídlen v květnu 1946. Po vyhnání působil jako farář ve vesnici Erkersreuth u Selbu.

Od té doby ašský evangelický kostel chátral, až roku 1956 se státní úřady na nátlak památkové péče rozhodly kostel renovovat.

odkaz mapa