Cyklotrasa 2060: Z Aše přes Háj do lázní Bad Brambach a Plesné

Trasa je od roku 2011 značená z Poštovního náměstí v Aši a vede po nové cyklostezce přes Háj, přičemž byla prodloužena až do Plesné. Původně vedla z hraničního přechodu Aš-Selb. Proto začneme její popis v nedalekém bavorském Selbu.

Náš výlet po trase 2060 začneme v historickém Selbu, známém jako město porcelánu. Pokud se chcete vyhnout hlavní silnici, zvolte trasu přes Mühlbach a Wildenau – je sice o kilometr delší, ale mnohem klidnější.

Selb, připomínaný již v roce 1188, byl součástí Chebska a od roku 1810 patří Bavorsku. Velký požár v roce 1856 změnil jeho historii, ale o rok později zde Lorenz Hutschenreuther založil první porcelánku, která městu přinesla novou prosperitu. Až do 90. let 20. století bylo centrem německé výroby porcelánu. Jižně od města vás navíc čeká romantické údolí Ohře – ideální místo na krátkou zastávku.

Při návratu ze Selbu do Aše si ve Wildenau můžeme zvolit klidnější variantu trasy. Odbočíme k hlavní silnici, pokračujeme po štěrkové cestě souběžně s ní a po 700 metrech, u mostu, zahýbáme vpravo na asfaltku. Ta nás provede Lauterbachem a Prexhäuserem, kde se napojíme na cyklotrasu Grünes Dach.

Asi 100 metrů od hranice, u hraničního patníku 17/15, leží Benešův palouček – místo, kudy Edvard Beneš v roce 1915 utíkal do exilu s falešnými doklady. Skrytý v hájku za hranicí připomíná klíčový moment české historie. Podívejte se na odkaz, kde se toto místo nachází a pro dobrodruhy na kole je to zajímavá zastávka.

Ašské malé nádraží vzniklo v roce 1885 jako součást trati do Hranic, později prodloužené do Adorfu. Sloužilo nejen cestujícím, ale i místním textilkám – koleje vedly přímo k přádelně Christiana Fischera a továrně Christiana Geipela. U nádraží stála nakládací rampa pro uhlí a po této trati jezdil legendární „Hranický Kozlík“.

Pokračujeme ulicí Gustava Geipela do centra. Před kruhovým objezdem stojí vila tohoto továrníka, donedávna zde sídlila Policie ČR. Geipelovi patřili k nejvýznamnějším podnikatelům Aše – Christian vybudoval rozsáhlou tkalcovnu, Gustav podporoval rozvoj města a financoval veřejné projekty. V ulici Okružní najdete jeho památník.

Na Poštovním náměstí začíná naše cyklotrasa 2060. Sledujeme Moravskou ulici a poté odbočujeme na cyklostezku směrem na Háj.

Na náměstí stojí zajímavá budova bývalé hasičárny, která kdysi sloužila i jako městská knihovna. Nyní se v ní nalézá národopisné muzeum Ašska. Celý prostor prošel v roce 2010 rekonstrukcí a jeho dominantou je kašna se sochami ryb, symbolem města Aš.

Pokračujeme po cyklostezce směrem na vrchol Háje. U Adlerových schodů, které v roce 1909 financoval ašský průmyslník Ernst Adler, můžeme odbočit k dalším historickým místům. Pokud si troufnete vynést kolo po schodech, pěšina vás zavede k Jahnovu pomníku, postavenému k 60. výročí zdejšího tělovýchovného spolku.

Dále na Háji míjíme místo, kde stojí pomník básníka Theodora Körnera. Těsně pod vrcholem pak na skále u rozhledny uvidíte zrestaurovanou pamětní desku a reliéf s obličejem Friedricha Schillera, kterou městu daroval právě Adler. A to už jsme na vrchu Háj s ikonickou rozhlednou!

Mohutná 34metrová rozhledna na nejvyšším vrcholu české části Smrčin (758 m) je nejzápadnější v ČR. Postavena v letech 1902–1904 podle návrhu Wilhelma Kreise, původně nesla jméno říšského kancléře Bismarcka.

Po zdolání 122 schodů se otevře výhled na Krušné hory, Doupov, Český les, Slavkovský les i německý Schneeberg. Rozhledna je ikonou Ašska – kdo nebyl na Háji, nebyl v Aši!

Na konci 19. století tu žilo kolem tisíce obyvatel, po válce však obec téměř zanikla a dnes tu zůstalo jen pár domů. Stále tu ale najdete památník padlým z 1. světové války, Petrovu studánku a bývalý hostinec „Zur Schimmel“, který přežil všechny režimy.

Na rozcestí nad Vernéřovem je infotabule o Horních Pasekách. Odtud můžete krátkou odbočkou navštívit Vernéřovské doly – dnes už jen haldy a uzavřený vchod do štoly.

Dříve tu stála vesnice, pak hraniční stráž, a nakonec ruská posádka. Po jejich odchodu v 90. letech místo znovu ožilo. Dnes je Horní Paseky nejvýše položenou obcí Ašska (680 m n. m.). Na rozcestí se tu napojuje cyklotrasa 2062, která vede kolem pramene Halštrova do Výhledů.

Z Horních Pasek můžete odbočit na vrchol Stráž (717 m n. m.), odkud se otevírá nádherný kruhový výhled. Na vrcholu stojí stará železná věž po Pohraniční stráži. Vstup je nebezpečný!

Malé lázeňské městečko známé svými radonovými a železitými prameny, které léčí pohybové a oběhové potíže. Lázeňská tradice sahá do roku 1912 a místní minerálka Brambacher Sprudel se dodnes rozesílá po celém Německu. Spolu s Jáchymovem jsou to jediné radonové lázně v Evropě.

Dnešní Plesná, dříve Fleissen, má kořeny sahající až k prvním slovanským osadám. Ve 14. století ji získal Karel IV., čímž se stala součástí Českého království. Průmyslový rozmach přišel s železnicí, která spojila město s Chebem a Bad Brambachem.

Dominantami města jsou evangelický a katolický kostel, smírčí kříže z roku 1490 a bývalý židovský hřbitov. Cyklotrasa zde končí a napojuje se na Krušnohorskou magistrálu (č. 36), která vás zavede do Luby, Kraslic nebo k Ohři.