Svíce pro naše zemřelé

Milí Ašáci, zdravím vás.

Přiblížil se čas vzpomínky na naše zemřelé. I letos bude možné v Aši navštívit dvě „akce“ s tím pojené: v neděli 1. 11. budu v 15 hodin ve hřbitovní kapli na ašském hřbitově sloužit Requiem (Bohoslužbu za duše zemřelých). Budu duše zemřelých doporučovat milosrdenství nebeského Otce skrze Ježíše Krista. Když přinesete na lístku jméno konkrétního člověka či lidí, zahrnu je ten den do své modlitby. A pak v pondělí 2. 11. od 18 hod. budete v našem ašském kostele moci zapálit svíčku za vaše zemřelé. Bude to pásmo modlitby a zpěvů, kterým vás rád provedu. Těším se na vás. Nebojte se přijít!

Před časem jsem kousek za hranicí v Konnersreuthu navštívil nové muzeum věnované životu Theresie Neumannové (zemřela 1962). Byla to žena mystické duchovní zkušenosti. Často na svém těle prožívala Ježíšovo spoluutrpení s lidmi a upadala do extází, při nichž viděla věci, které my obyčejní vždy nevidíme. Zaujal mě tam jeden příběh: Mladý Žid Bruno Rotschild na konci 20. let minulého století konvertoval ke katolické víře. A poté se dokonce stal knězem. Byl jím jen krátce, neboť na Vánoce 1932 zemřel v Norimberku na perónu na selhání srdce. Pravděpodobně ho to tehdy zachránilo před koncentrákem (o měsíc později se dostal k moci A. Hitler). Znal se s Terezií. Patřil do blízkého okruhu jejích známých a duchovních přátel. Byla mu na pohřbu. Očitý svědek, jiný kněz, potom vypověděl: U jeho rakve upadla do extáze. Její tvář zářila. Později mi svěřila, že zahlédla Bruna ve slávě nebes, že jí řekl, že je nekonečně šťastný a že byl jen krátce v Očistci (pozn. místo, kde se některé duše po smrti těla připravují na setkání s Bohem). Ale tento krátký čas mu přišel jako věčnost…

Milí přátelé, milí pozůstalí, je dobré se modlit za duše. Ony potřebují naši modlitební paměť, aby mohly snáze dojít tam, kam celý život směřovaly… K nekonečnému štěstí Boží blízkosti.

Váš farář Richard Polák